„Výzkum potvrdil, že fyzické zlato, které zahrnuje uzanční slitky, investiční mince, pamětní mince a medaile, v České republice vede poměrně výrazně nad zlatem papírovým, a to jak u podnikatelů, tak manažerů, s tím, že nejpevnější pozici mezi fyzickým zlatem mají tradiční uzanční slitky. Zlato se již dlouhodobě těší největší oblibě, ale investiční preference u ostatních kovů se mění. Zkušení investoři dbají na původ drahého kovu, čím vyšší částky investují, tím častěji si ověřují rafinérii a dobré jméno prodejce,“ vysvětluje Libor Křapka, manažer prodeje investičních drahých kovů SAFINA.

 

Nejsilněji je o investici do drahých kovů jako o efektivním uložení peněz přesvědčena věková skupina mezi 45-53 lety a podnikatelé a manažeři se středoškolským vzděláním. Zkušenost s investicí do drahých kovů má až 41 % české byznys komunity; čeští podnikatelé vedou před manažery o 6 %. Praha je nejsilnější investiční region, a to s 55 %. Z této skupiny již zkušených investorů v minulém roce do drahých kovů investovalo téměř 60 %.

 

Většina zúčastněných zástupců české byznys komunity mající zkušenost s investicí do drahých kovů (58 %) uvedla, že tuto investici provádí nárazově. 6 % pak potvrdilo, že investuje do drahých kovů každý měsíc, podnikatelé jsou mezi častějšími investory zastoupeni hojněji.

 

Pokud jde o formu, tak nejoblíbenější jsou uzanční slitky a cenné papíry vázané na drahé kovy, které získaly stejně procent, jmenovitě 27,5 %. Třetí místo v oblibě mezi investory získaly pamětní mince vydávané ČNB (17 %) a čtvrté místo investiční mince (16 %). Mezi kovy, do kterých čeští podnikatelé a manažeři již v minulosti investovali, dominuje tradičně zlato (80 %) a následuje ho stříbro (12 %). Nicméně dnes čeští podnikatelé a manažeři považují za nejvhodnější kovy pro investici stálici zlato (50 %) a pak platinu (16 %), stříbro je až na třetím místě (9 %).

 

„Vedle tradičního zlata je v současné době oblíbená platina, a to mezi menšími podnikateli. U větších podnikatelů se těší velké oblibě palladium. Tyto kovy mají vysokou koncentraci těžby v JAR a Rusku. Pro jejich cenový vývoj je určující vývoj krize na Ukrajině, následné možné sankce vůči Rusku a spekulace kolem možné odplaty Ruska za tyto sankce, které mohou být ve formě omezování vývozu platiny a palladia nezbytných pro průmyslovou výrobu západního světa. Současně v Jižní Africe pokračují stávky a vyjednávání odborů s majiteli dolů o zlepšení podmínek dělníků a nárůstu jejich mezd, což jsou dva základní důvody udržení cenové úrovně kovů platiny a palladia. Výraznému optimismu se těší především palladium, u nějž podle posledních zjištění analytiků dochází k tomu, že díky pokračujícímu technologickému vývoji mohou automobilky nahradit v katalyzátorech benzínových automobilů platinu stejným podílem palladia,“ uvedl Libor Křapka, manažer prodeje investičních drahých kovů SAFINA.

 

Pro zkušené investory do drahých kovů je původ kovů velmi důležitý, jmenovitě pro 70 % z nich. Vždy si ho ověřuje až 43 % těchto investorů, kdy větší důraz na původ kladou podnikatelé.  Celkem 17 % zkušených investorů uvedlo, že si drahé kovy kupuje přímo od výrobce tj. rafinérie, a pro 71 % je klíčová garance zpětného odkupu. Hlavními kritérii pro nákup drahých kovů je cena (56 %) a dobré jméno prodejce (23 %).

 

Čtvrtina investorů do drahých kovů drží ve svém portfoliu do 100 g zlata, 22 % pak množství mezi  100 g - 500 g. Téměř 45 % těchto investorů investuje do této komodity v průměru za rok částku v rozmezí 1 000 - 10 000 Kč, 29 % pak částku vyšší, konkrétně 10 000 - 30 000 Kč, 13 % 30 000 - 50 000 Kč, 10 % 50 000 – 100 000 Kč a 3 % částku vyšší než 100 000 Kč. Vyšší částky obecně investují podnikatelé.